Připomeňte si v trojské botanické zahradě Světový den mokřadů

2. února se každoročně slaví Světový den mokřadů. I v Botanické zahradě hlavního města Prahy jeden takový mokřad je. Seznamte se s ním.

Jaká je vlastně úloha mokřadů, jaký význam mají pro budoucnost lidstva? Jednak čistí a doplňují vodu a jsou jakousi přírodní houbou, jež působí proti povodním a suchu. Mokřady mimo jiné mají také velkou biologickou rozmanitost, jsou rovněž velmi důležité i jako úložiště uhlíku.

Tyhle jejich přínosy však bohužel nejsou tak známé, proto se na mokřady často nahlíží jako na pustiny. Od roku 1900 jich dokonce ve světě zmizelo téměř pětašedesát procent.

A to by měl změnit Světový den mokřadů, který se pravidelně připomíná 2. února. Právě v tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar na břehu Kaspického moře přijata Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam.

Žáby zde na jaře kladou vajíčka

Botanická zahrada hlavního města Prahy má také svůj mokřad. Když svou procházku zahradou zahájíte v jižní části areálu sever, najdete ho za okamžik. Není nijak velký, i tak je nepostradatelný. Mimo jiné je to totiž jedno z mála míst v Troji, kde na jaře můžou žáby klást svá vajíčka. Takže tu celé jaro můžete sledovat vývoj domácích žab a čolků.

Trojská expozice Mokřad je však zajímavá i v jiných ohledech. Zaujme například tím, že díky kombinaci jezírka, rašeliniště a nedalekých nízkých vrb, břízy zakrslé nebo borovicím a smrkům tvoří efekt zmenšené přírody.

Rašeliniště a jezírko

Místní expozici Mokřad tvoří rašeliniště a jezírko, které jsou vybudované podobným způsobem. Na dně je nepropustná fólie s trubkami, které mají vyvrtané otvory pro napouštění vody. V rašeliništi je pak na vrstvu drenáže, jež tvoří zhruba dvacet centimetrů vysoké křemenné valounky, položená geotextilie, na ní je navrstvená ještě rašelina vysoká až půl metru.

Nejzajímavější jsou masožravky

A jaké rostliny zde rostou? Kromě zajímavých vodních, bahenních tu najdete i rostliny masožravé. A těch je tu hned několik druhů. V těchto dnech můžete obdivovat třeba špirlici (Sarracenia purpurea), která je z masožravek nejodolnější vůči mrazům.

V místním rašeliništi také už několik let zimuje mucholapka podivná – Dionaea muscipula, která jako jediná suchozemská masožravka loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti.

Přijďte 2. února do Botanické zahrady hlavního města Prahy a připomeňte si také, jak jsou mokřady pro nás významné!

ROSTLINY V EXPOZICI MOKŘAD

Na jaře a v létě je okolí mokřadu ještě o něco zajímavější. Třeba od května do června tu kvete klikva. Její plody – bobule – se podobají brusince. V Americe se sbírají a kompotují či suší, k dostání jsou i u nás, často však právě pod chybným označením brusinky.

Od dubna do června tu svou krásu ukazuje i violka bahenní. Poznáte ji podle jejích bleděfialových květů.

Neméně zajímavý je i zábělník bahenní, který zase v červnu a červenci okouzlí svými hnědě purpurovými květy. Zábělník je jednou z nejpoužívanějších lékařských rostlin. Obsahuje totiž třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a antibiotické látky, díky nimž je aktivním biostimulátorem, antiseptikem a přírodním analgetikem. Nenahraditelný je například při onemocnění kloubů – zmírňuje bolest, efektivně odstraňuje zánět a má také schopnost regenerovat chrupavčité tkáně.

Z travin v expozici Mokřad uvidíte například suchopýrek trsnatý a suchopýrek pochvatý. Suchopýrek trsnatý kvete od června do července, suchopýrek pochvatý pak od března do června.

Více na stránkách www.botanicka.cz

botanicka mokrady

Foto: Michaela Říhová, JT media

praha sportovni
praguecitytourism
volnycaspraha
planetarium
kultura logo cz

fb logo bottom

BCMath lib not installed. RSA encryption unavailable