9. února se v letohrádku Kinských, kde Národopisné muzeum sídlí, koná příprava na masopust. Děti si zde v tvořivých dílnách budou moci vyrobit masopustní masky a dozvědět se něco o tradicích s masopustem spjatých.

Nevíte, co o pololetních prázdninách? Praha volnočasová a Praha sportovní vás srdečně zvou na letenské kluziště.

Pojďte s námi aktivně strávit volný čas!

Neváhejte a přijďte včas. Jako bonus od nás prvních 15 úspěšných absolventů tohoto školního pololetí (které odchytíme) získá věcnou cenu! Více informací se můžete dozvědět na našem Facebooku.

kluziste pololeti fb

Letošní změny

  • prodloužení termínu provozu kluziště od 1. 12. 2018 do 24. 2. 2019.
  • standardní velká ledová plocha (40 x 20 metrů) + navíc samostatně oddělená dětská plocha (10 x 15 metrů).
  • lépe orientované a kryté zázemí – vytápěný velkoprostorový stan 10 x 15 metrů s gastro koutkem.
  • škola bruslení: zajištění instruktorů zdarma.
  • nové zázemí pro půjčovnu bruslí a brusírnu – rychlejší obsluha/výdej.

Údržba ledu

Velká plocha

  • 12:00 – 12:30
  • 15:00 – 15:45
  • 18:00 -18:30

Dětská plocha

  • 11:45 – 12:00
  • 14:40 – 15:00
  • 17:45 – 18:00

Více informací naleznete také ZDE

Webkamera z kluziště

2. února se každoročně slaví Světový den mokřadů. I v Botanické zahradě hlavního města Prahy jeden takový mokřad je. Seznamte se s ním.

Jaká je vlastně úloha mokřadů, jaký význam mají pro budoucnost lidstva? Jednak čistí a doplňují vodu a jsou jakousi přírodní houbou, jež působí proti povodním a suchu. Mokřady mimo jiné mají také velkou biologickou rozmanitost, jsou rovněž velmi důležité i jako úložiště uhlíku.

Tyhle jejich přínosy však bohužel nejsou tak známé, proto se na mokřady často nahlíží jako na pustiny. Od roku 1900 jich dokonce ve světě zmizelo téměř pětašedesát procent.

A to by měl změnit Světový den mokřadů, který se pravidelně připomíná 2. února. Právě v tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar na břehu Kaspického moře přijata Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam.

Žáby zde na jaře kladou vajíčka

Botanická zahrada hlavního města Prahy má také svůj mokřad. Když svou procházku zahradou zahájíte v jižní části areálu sever, najdete ho za okamžik. Není nijak velký, i tak je nepostradatelný. Mimo jiné je to totiž jedno z mála míst v Troji, kde na jaře můžou žáby klást svá vajíčka. Takže tu celé jaro můžete sledovat vývoj domácích žab a čolků.

Trojská expozice Mokřad je však zajímavá i v jiných ohledech. Zaujme například tím, že díky kombinaci jezírka, rašeliniště a nedalekých nízkých vrb, břízy zakrslé nebo borovicím a smrkům tvoří efekt zmenšené přírody.

Rašeliniště a jezírko

Místní expozici Mokřad tvoří rašeliniště a jezírko, které jsou vybudované podobným způsobem. Na dně je nepropustná fólie s trubkami, které mají vyvrtané otvory pro napouštění vody. V rašeliništi je pak na vrstvu drenáže, jež tvoří zhruba dvacet centimetrů vysoké křemenné valounky, položená geotextilie, na ní je navrstvená ještě rašelina vysoká až půl metru.

Nejzajímavější jsou masožravky

A jaké rostliny zde rostou? Kromě zajímavých vodních, bahenních tu najdete i rostliny masožravé. A těch je tu hned několik druhů. V těchto dnech můžete obdivovat třeba špirlici (Sarracenia purpurea), která je z masožravek nejodolnější vůči mrazům.

V místním rašeliništi také už několik let zimuje mucholapka podivná – Dionaea muscipula, která jako jediná suchozemská masožravka loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti.

Přijďte 2. února do Botanické zahrady hlavního města Prahy a připomeňte si také, jak jsou mokřady pro nás významné!

ROSTLINY V EXPOZICI MOKŘAD

Na jaře a v létě je okolí mokřadu ještě o něco zajímavější. Třeba od května do června tu kvete klikva. Její plody – bobule – se podobají brusince. V Americe se sbírají a kompotují či suší, k dostání jsou i u nás, často však právě pod chybným označením brusinky.

Od dubna do června tu svou krásu ukazuje i violka bahenní. Poznáte ji podle jejích bleděfialových květů.

Neméně zajímavý je i zábělník bahenní, který zase v červnu a červenci okouzlí svými hnědě purpurovými květy. Zábělník je jednou z nejpoužívanějších lékařských rostlin. Obsahuje totiž třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a antibiotické látky, díky nimž je aktivním biostimulátorem, antiseptikem a přírodním analgetikem. Nenahraditelný je například při onemocnění kloubů – zmírňuje bolest, efektivně odstraňuje zánět a má také schopnost regenerovat chrupavčité tkáně.

Z travin v expozici Mokřad uvidíte například suchopýrek trsnatý a suchopýrek pochvatý. Suchopýrek trsnatý kvete od června do července, suchopýrek pochvatý pak od března do června.

Více na stránkách www.botanicka.cz

botanicka mokrady

Foto: Michaela Říhová, JT media

Pražská zoologická zahrada hlásí navzdory třeskuté zimě první letošní přírůstky. Ošetřovatelé se chlubí například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené a vylíhnutí lori olivového.

Letošním prvním mládětem je sitatunga západoafrická, která se narodila 9. ledna, další přišla na svět minulý týden ve středu. Mláďata mají společného otce, podle chovatelů dobře prospívají, pijí a běhají.

Poznejte sitatungu

Tento druh antilopy patří v pražské zoo k takzvaným tradičním - chová se zde od roku 1960. V nejbližší době by navíc do chovného stáda měla přibýt další očekávaná mláďata.

Starší název antilopa bahenní výborně vystihoval způsob života této africké antilopy ze skupiny lesoňů. Vyhledává totiž břehy řek i jezer, podmáčenou savanu nebo rozlehlé mokřady. Aby se nebořila do měkkého podkladu, má nezvykle dlouhé spárky i paspárky. Při došlápnutí se roztáhnou a rozloží tíhu těla podobně jako sněžnice.

Sitatungy najdete hned ve dvou expozicích – jednak v horní části areálu, kde hlavní chovné stádo obývá výběh poblíž severního vchodu, jednak ve Vodním světě v dolní části zoo.

Půvabná mara slaništní

Mezi letošní přírůstky patří i mláďata mary slaništní. Tato kráska vypadá jako králík bez dlouhých uší, je ale příbuzná spíš s morčaty. Obývá suchou krajinu se zasolenou půdou a sporými porosty trnitých keřů a stromků, kde si vyhrabává rozsáhlé podzemní nory, případně obsazuje nory jiných druhů zvířat. Tráví v nich noc a odchovává mláďata.

Mary žijí v malých skupinkách, tvořených dospělým párem a jedním nebo dvěma mláďaty. Oba rodiče se na péči o potomky podílejí. Když vycházejí na pastvu, nechávají mláďata v noře. Mary slaništní mohli návštěvníci zoo pozorovat už v letech 1969 − 1974. Pak ale nastala v chovu dlouhá přestávka a nová zvířata dorazila v roce 2012. Od té doby se tu rozmnožují, jak ukazuje i nejnovější přírůstek.

Další přírůstky

Dobré zprávy přišly i od chovatelů ptáků. Již třetího ledna se vylíhl lori olivový, očekává se líhnutí u pelikánů skvrnozobých. Co se týče návštěvnicky atraktivních savců, měla by se vbrzku rozrůst také skupina žiraf severních núbijských.

Prvním letošním příchodem z jiné zoologické zahrady je samec takina indického Simon, který byl přivezen ze Zoo Brno a v únoru oslaví třetí narozeniny.

CO SE DĚJE V ZOO?

  1. 1. Ohřejte se v zoo
  2. 1. Za hosty z dalekého severu
  3. 2. Pololetní prázdniny v zoo
  4. 2. Ohřejte se v zoo
  5. 2. Ohřejte se v zoo
  6. 2. Den chovatelů želv

INFORMACE O ZOO

U Trojského zámku 120/3, Praha 7

Otevírací doba:

  • leden - únor: 9:00 – 16:00

Vstupné:

  • dospělí 200 Kč
  • děti, studenti a důchodci 150 Kč
  • důchodci nad 70 let 1 Kč

www.zoopraha.cz

zoo mara

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

praha sportovni
praguecitytourism
volnycaspraha
planetarium
kultura logo cz

fb logo bottom